Na webu obce Třebčice se objevila položka s poněkud úřednickým názvem „Veřejná vyhláška zveřejnění územní studie krajiny ORP Nepomuk“. Pod názvem, ze kterého běžný člověk sotva pozná, co se vlastně dozví, se skrývá informace o rozsáhlé studii týkající se také budoucnosti Třebčic. Samotná vyhláška je navíc zveřejněna jen jako naskenovaný obrázek vložený do PDF. Takto se dnes dokumenty na web dávat nemají – nelze v nich normálně vyhledávat, označit ani kopírovat text a komplikují práci také lidem používajícím čtečky obrazovky. V roce 2026 je to spíše digitální pravěk než moderní elektronická úřední deska. My jsme se proto podívali přímo do celé studie a vybrali z ní vše podstatné pro Třebčice a jejich okolí. Územní studie krajiny SO ORP Nepomuk

Územní studie krajiny

Územní studie krajiny pro celý správní obvod Nepomuk věnuje Třebčicím tři poměrně nabité stránky. Přestože jde o odborný dokument plný zkratek, čísel a výrazů, které běžnému člověku mnoho neřeknou, skrývají se v něm docela konkrétní návrhy: lepší spojení s Nepomukem a okolními obcemi, obnova staré cesty, ochrana před vodou, úprava Myslívského potoka, nové pásy zeleně i možné zalesnění.

Hned na začátku je ale potřeba zdůraznit jednu věc: studie není stavebním plánem ani příslibem, že příští rok přijedou bagry. Jde o odborný podklad pro budoucí změny územních plánů, pozemkové úpravy a rozhodování obcí i úřadů. Neříká tedy, kdy se něco postaví a kdo to zaplatí. Říká však poměrně jasně, co v krajině chybí, co je problém a jakým směrem by se mělo území rozvíjet.

Jak studie vidí Třebčice

Třebčice jsou v dokumentu popsány jako menší obec východně od Nepomuku, která je výrazně rozdělena Myslívským potokem a současně zatížena dopravou. Studie zmiňuje místní i koridorovou železnici a intenzivně využívanou silnici I. třídy E49, tedy I/20, procházející po jižním okraji zastavěného území.

Území obce je mírně zvlněné, od Myslívského potoka postupně stoupá až k Holému vrchu. Pole a trvalé travní porosty jsou podle dokumentu přibližně v rovnováze, lesů je však málo. Krajinu studie hodnotí jako esteticky průměrnou, což zřejmě znamená, že Třebčice nejsou ani Českým Krumlovem, ani průmyslovou měsíční krajinou. Jsme zkrátka někde uprostřed.

Důležité je také konstatování, že v Třebčicích zatím neprobíhají komplexní pozemkové úpravy. Právě jejich zahájení studie doporučuje.

Tři nová spojení pro pěší a cyklisty

Jedním z nejzajímavějších bodů je návrh na lepší propojení Třebčic s okolím. Studie výslovně navrhuje vytvořit komunikace vhodné pro pěší a cyklisty:

• z Třebčic do Mohelnice,
• z Tojic do Třebčic,
• z Nepomuku do Třebčic.

Neznamená to automaticky tři nové asfaltové cyklostezky s osvětlením a odpočívadly. Dokument používá širší pojem „komunikace vhodná pro cyklistické a pěší spojení“. Může tedy jít o cyklostezku, upravenou polní cestu nebo jinou bezpečnou trasu mimo nejnebezpečnější provoz.

Samostatně se navrhuje také obnova původní úvozové cesty z Nepomuku do Třebčic. Úvozová cesta je stará cesta zahloubená dlouhodobým používáním do okolního terénu. Nešlo by tedy jen o dopravu, ale také o obnovu historické spojnice v krajině.

Karta Nepomuku navíc počítá s cyklostezkou směrem na Třebčice, která by měla vést mimo silnici I. nebo II. třídy, případně po jiné bezpečné trase. Studie také upozorňuje na nutnost bezpečného křížení cyklotrasy se silnicí I. třídy. Jinými slovy: projet se na kole do Nepomuku by jednou nemuselo být sportem pro lidi, kterým pud sebezáchovy příliš nekomplikuje život.

Myslívský potok, povodně a mokřady

Studie vymezuje v Třebčicích dvě části zastavěného území ohrožené povodní Q100. Zjednodušeně jde o území ohrožené takzvanou stoletou vodou. Neznamená to, že povodeň přijde pouze jednou za sto let, ale že pravděpodobnost jejího dosažení činí v každém roce přibližně jedno procento.

Jižně od silnice I/20 je navržena renaturace krátkého úseku Myslívského potoka, včetně navazujících odvodňovacích zařízení. Renaturace neznamená vybetonování dalšího koryta. Naopak jde o návrat toku k přírodnějšímu stavu, aby lépe zadržoval vodu, zpomaloval její odtok a vytvářel vhodnější prostředí pro rostliny a živočichy.

Chráněny mají být také nivy Myslívského potoka a toku Víska, drobné mokřady kolem Myslívského potoka a okolí rybníka Floriánek.

Dění v Třebčicích přitom nelze oddělit od okolních obcí. V Mohelnici je navržena revitalizace Vísky až k jejímu soutoku s Myslívským potokem. Způsob, jakým se voda zadržuje nebo naopak rychle odvádí na území Mohelnice, tak může ovlivnit i Třebčice. Voda totiž stále odmítá respektovat hranice katastrálních území a usnesení zastupitelstev.

Více zeleně a méně obřích lánů

Přestože se v úvodním popisu připomínají lesy ve střední části území, studie celkovou lesnatost Třebčic hodnotí jako velmi nízkou. Navrhuje proto dvě místa pro možné zalesnění.

První plocha se nachází v západní části obce podél vodního toku. Druhá v jihozápadní části a měla by rozšířit již existující les. Přesná poloha i složení vysazovaných dřevin by se ještě určovaly podle samostatného projektu.

Problémem jsou také velké nepřerušené bloky orné půdy ve východní části katastru. Studie doporučuje jejich rozčlenění pomocí:

• mezí,
• polních cest,
• stromořadí,
• skupin stromů a keřů,
• solitérních stromů,
• travních pásů.

Taková opatření nejsou jen pro parádu. Pomáhají zadržovat vodu, omezovat odnos půdy, poskytují úkryt živočichům a snižují rychlost větru.

Konkrétní protierozní opatření mají být přednostně provedena na půdním bloku DPB 0104 v lokalitě Trnovatky. Doporučuje se zde šetrnější obdělávání půdy, používání meziplodin, podsevů, pásového zpracování a doplňování organické hmoty.

Výstavba ano, ale ne bez hranic

Studie považuje zastavitelné plochy pro bydlení v Třebčicích za naddimenzované. To neznamená zákaz stavění ani automatické zrušení již vymezených ploch. Znamená to však, že při vytváření dalších stavebních ploch by obec měla prokázat jejich skutečnou potřebu a případně je kompenzovat omezením jiných ploch.

U tří konkrétních rozvojových lokalit dokument požaduje dostatek zeleně, orientování zahrad směrem do krajiny a pozvolný přechod mezi zástavbou a volnou krajinou. Na jednom místě se navrhuje také izolační pás zeleně.

Třebčice jsou navíc zahrnuty do území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Větší nebo výrazné stavby ve volné krajině, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, by proto měly být předem posouzeny z hlediska vlivu na okolní krajinu, pohledové horizonty a noční prostředí.

Cílem celé Nepomucké kotliny má být krajina, v níž nová zástavba nebude konkurovat přírodním ani historickým dominantám a obytná území budou lépe chráněna před hlukem ze silnice E49 a železnice. To zní rozumně. Horší je, že studie zatím neprozrazuje, kdo přesně by měl hluk odnést někam jinam.

Zemědělský areál jako brownfield

Zemědělský areál v Třebčicích je ve studii označen jako brownfield pod číslem BF-007. Brownfield je dříve využívaný areál, který je dnes nevyužitý, nedostatečně využívaný nebo zanedbaný a mohl by získat nové smysluplné využití.

Studie doporučuje obnovu areálu nebo jeho území. Neurčuje ale, co přesně by zde mělo vzniknout. Každé nové využití by muselo respektovat územní plán, dopravu, hluk, okolní zástavbu i ochranu krajiny.

Proč jsou důležité pozemkové úpravy

Komplexní pozemkové úpravy zní jako něco, při čem se několik let přesouvají barevné čáry na mapě. Ve skutečnosti ale mohou být klíčem k velké části návrhů uvedených ve studii.

Jejich prostřednictvím se mohou navrhovat a majetkově uspořádat:

• nové nebo obnovené polní cesty,
• pěší a cyklistická propojení,
• meze a pásy zeleně,
• protierozní opatření,
• opatření pro zadržování vody,
• biokoridory a biocentra.

Bez vypořádaných pozemků se totiž krásně nakreslená cesta může zastavit přesně tam, kde začíná parcela majitele, který o žádnou cestu nestojí. Studie proto doporučuje komplexní pozemkové úpravy v Třebčicích zahájit.

Koutek redakčního šotka

Tak rozsáhlý dokument se samozřejmě neobešel bez několika drobných perel.

V kartě Třebčic se například doporučuje prověřit návaznost ekologického systému se sousední obcí – Třebčice. Třebčice se tak podle dokumentu staly vlastní sousední obcí. Stejné označení NÚÚ-032 je ale v kartě Nepomuku správně uvedeno jako spojení mezi Nepomukem a Třebčicemi. Jde tedy téměř jistě o obyčejnou chybu při kopírování textu.

V kartě Nepomucké kotliny se dále objevují „neovité kulturní památky“, patrně místo památek nemovitých, a také „přírodní parkh Buková hora–Chýlava“. Přírodní park tím získal jedno písmeno navíc, snad jako kompenzaci za písmeno ztracené u kulturních památek.

A úplně nejlepší je podpora „nemasového cestovního ruchu“. Autoři tím zřejmě myslí cestovní ruch nemasový, tedy šetrnější a méně hromadný. Nejde tudíž o návrh, aby se turistům před vstupem do Nepomucké kotliny kontrolovaly svačiny.

Tyto chyby hlavní smysl dokumentu nemění. Připomínají však, že ani odbornou studii nelze pouze slavnostně založit do šanonu. Je potřeba ji také skutečně přečíst.

Co je podle studie potřeba v Třebčicích udělat

1. Řešit dopady dopravního zatížení obce a lépe chránit obyvatele před hlukem ze silnice I/20 a železnice.
2. Obnovit bezpečné pěší a cyklistické spojení do Nepomuku, ideálně s využitím původní úvozové cesty.
3. Vybudovat nebo upravit bezpečné cesty do Mohelnice a Tojic pro pěší i cyklisty.
4. Vyřešit bezpečné křížení cyklotrasy se silnicí I. třídy.
5. Chránit Myslívský potok a jeho nivu a upravit část toku přírodě bližším způsobem.
6. Chránit tok Víska, okolní mokřady a území ohrožená povodní.
7. Pečovat o rybník Floriánek a jeho okolí, aby zůstalo důležitým místem pro zadržování vody i přírodu.
8. Zpomalit odtok vody z krajiny a připravit opatření proti přívalovým dešťům a povodním.
9. Rozdělit velké lány polí pomocí mezí, travních pásů, polních cest, stromořadí a skupin zeleně.
10. Řešit erozi půdy v lokalitě Trnovatky a na dalších ohrožených zemědělských pozemcích.
11. Vysadit více zeleně a stromů v obci i v okolní krajině.
12. Prověřit možnosti nového zalesnění, zejména v západní a jihozápadní části katastru.
13. Vytvářet zelené přechody mezi zástavbou a volnou krajinou, aby nové stavby nekončily přímo uprostřed polí.
14. Pečlivě posuzovat další rozšiřování stavebních ploch, protože studie je považuje za naddimenzované.
15. Chránit krajinný ráz před nevhodnými velkými stavbami, halami, větrnými elektrárnami nebo rozsáhlou fotovoltaikou.
16. Najít nové smysluplné využití pro nevyužitý zemědělský areál, který studie označuje jako brownfield.
17. Zajistit návaznost biokoridorů a dalších přírodních prvků mezi Třebčicemi a okolními obcemi.
18. Zahájit komplexní pozemkové úpravy, bez nichž bude obtížné nové cesty, zeleň, vodní opatření a protierozní prvky skutečně realizovat.
19. Připravit konkrétní projekty, hledat dotace a jednat s vlastníky pozemků i okolními obcemi.
20. Stanovit pořadí priorit a postupný harmonogram, protože samotná studie neurčuje, kdy a kdo jednotlivá opatření uskuteční.

Studie tedy není hotovým plánem staveb, ale nabízí obci poměrně jasný seznam úkolů. Teď bude záležet hlavně na tom, zda dokument skončí pouze v úředním šanonu, nebo se podle něj začne také něco skutečně připravovat.

Ve dnech 9. a 10. října 2026 se konají komunální volby. Kdo tedy bude v Třebčicích kandidovat, může si z této studie rovnou vybrat několik konkrétních bodů do volebního programu: bezpečné cesty do Nepomuku, Tojic a Mohelnice, ochranu Myslívského potoka, řešení eroze, více zeleně nebo zahájení pozemkových úprav. A voliči si mohou tento seznam uložit a po volbách kontrolovat, zda zůstalo jen u slibů, nebo se skutečně začalo něco připravovat.

SZOK