Krajský úřad Plzeňského kraje  potvrdil, že jednání pana Jindřicha Martínka je vedeno jako přestupek a není uzavřené ani odložené. Jinými slovy – věc existuje, má spis a musí se řešit.  Psali jsme o tom zde: Nepomucký úředník Jindřich Martínek vulgárně urážel. 

Od té doby ale uběhly další týdny. Dnes je 19. 3. 2026.
A místo posunu přichází z Městského úřadu Nepomuk další výzvy k „doplnění“.

Co se děje teď

Místo toho, aby úřad řešil samotné jednání, přišla nová výzva od úřednice Petry Brašnové: doplňte identifikační údaje osoby (datum narození, adresa). Bez nich prý nelze pokračovat. Podle této logiky by to vypadalo asi takhle: někdo vás přepadne, nebo znásilní a vy místo řešení dostanete výzvu, abyste doplnili jeho datum narození a adresu. Bez toho se prý nedá pokračovat. Absurdní? Přesně tak to ale teď působí. Úřad  neřeší samotné jednání, ale požaduje doplnění údajů jedné z osob, které si je schopen obstarat sám.

Kolik času už uplynulo

• 17. 1. 2026 – jednání (Jindřich Martínek)
• 23. 2. 2026 – kraj potvrzuje, že jde o přestupek
• 19. 3. 2026 – stále žádné rozhodnutí, jen další „doplnění“

Jsme více než 60 dní od skutku.

A výsledek?

Ne rozhodnutí.
Ne posun.
Ale další papír.

Problém, o kterém se nemluví

Celou věc řeší úřednice Petra Brašnová, která:

• pracuje na stejném úřadě jako Jindřich Martínek
• je s ním v každodenním pracovním kontaktu
• působí v rámci stejného úřadu, kde je Martínek veřejně činný

A Jindřich Martínek navíc:

• působí jako místostarosta obce Třebčice
• je veřejným funkcionářem

To není detail.
To je přesně situace, kdy vznikají pochybnosti o nestrannosti.

Proto byla v řízení uplatněna námitka podjatosti vůči Petře Brašnové.

Opakující se scénář?

Podle dostupných informací nejde o první případ, kdy se věc protahuje až na hranici promlčení. A právě to je důvod, proč současný postup budí tak silné reakce.

Ne kvůli jedné výzvě.
Ale kvůli tomu, co může následovat.

Jak to má fungovat

Správní orgán má postupovat:

• bez zbytečného odkladu
  
• efektivně
  
• a nestranně

Výzvy k doplnění mají smysl tam, kde chybí zásadní informace. Ale pokud se z nich stane opakovaný nástroj oddalování, vzniká problém.

Závěr

Případ běží. Ale místo řešení přichází jen další zdržování. Za situace, kdy věc řeší úřednice v přímém pracovním vztahu k Jindřichu Martínkovi, už to není jen o pomalosti. To je problém nestrannosti.

Takové věci se standardně předávají jinam.
Tady se nepředalo nic.

A čím déle to bude pokračovat, tím víc to přestává vypadat jako řízení… a začíná jako jeho protahování.

Jestli je tohle standardní postup, pak je problém mnohem větší, než jen jeden přestupek.

  

SZOK

---