titul

Stovky tisíc z obecní půdy. A zastupitelé? "Bereme na vědomí"

dotace

V Třebčicích se rozvíjí případ, který už dávno nevypadá jako běžný problém s obecním majetkem. Naopak. Kombinace dokumentů, soudního rozhodnutí a zásahu Státního zemědělského intervenčního fondu ukazuje na situaci, která může mít velmi vážné důsledky. A především – vyvolává otázky, na které zatím nikdo jasně neodpověděl.

Desítky tisíc ročně. Pro koho?

Na obecních pozemcích o výměře přibližně 5 hektarů hospodařil dlouhodobě Dušan Kubík. Jedná se převážně o zemědělskou půdu vedenou v LPIS, zejména jako trvalý travní porost, místy doplněnou o další krajinné prvky.
V praxi to znamená roční dotace přibližně až 50.000 Kč (odhad), což za období od roku 2012 představuje orientačně cca až 700.000 Kč. (odhad)
Obec přitom inkasovala zhruba 5.000 Kč ročně. Rozdíl, který nepůsobí jen nevyváženě, ale přímo absurdně.
 

Neplatná smlouva. A co se vlastně vypovídá?

Nájemní smlouva byla podepsána v roce 2012 s výpovědní dobou 20 let a cenou kolem 1.000 Kč za hektar ročně. Podle závěrů Státního zemědělského intervenčního fondu však nebyl prokázán právní titul k užívání a smlouva včetně dodatků je označena jako neplatná.

To znamená jediné – nájemní vztah nemusel právně existovat vůbec. A tím pádem se nabízí otázka, co vlastně obec vypovídala a zda lze ukončit něco, co z právního pohledu nikdy nevzniklo.

 

Rodina, obec a výhodné podmínky

Smlouvu podepsala tehdejší starostka Jana Kubíková, tedy matka Dušana Kubíka. Dnes je opět ve vedení obce. Samotný rodinný vztah není nezákonný, ale v kombinaci s extrémně nízkým nájemným, zpochybněnou smlouvou a výrazným finančním benefitem na straně uživatele vyvolává zásadní otázku, zda bylo skutečně jednáno v zájmu obce.

 

Rozsudek 2022. A co potom?

V roce 2022 řešil soud prodej obecních pozemků hluboko pod cenou a pozemky se měly vrátit obci. Podle dostupných informací však mohlo hospodaření na některých pozemcích pokračovat a část pozemků nemusela být vrácena v plném rozsahu. Pokud se to potvrdí, jde o zásadní moment – protože po rozsudku už bylo velmi obtížné tvrdit, že právní stav nebyl znám.

 

Možné tresty: kdo nese odpovědnost?

Celý případ nemá jen ekonomický rozměr. Pokud se potvrdí závěry, které naznačují dokumenty a zásah Státního zemědělského intervenčního fondu, může mít i trestněprávní rovinu.

U Dušana Kubíka by v případě prokázání vědomého čerpání dotací bez právního titulu mohlo jít o podezření na dotační podvod či neoprávněné čerpání veřejných prostředků, s možným důsledkem vrácení dotací, peněžitých trestů i trestu odnětí svobody.

U Jany Kubíkové by v případě prokázání nevýhodných smluv nebo tolerance neoprávněného užívání mohlo jít o porušení povinnosti při správě cizího majetku nebo zneužití pravomoci úřední osoby, kde hrozí i několikaleté tresty a zákaz činnosti.

U místostarosty Jindřicha Martínka bude klíčové, zda o situaci věděl, zda mohl jednat a jak reagoval. I zde může vzniknout spoluodpovědnost.

A zastupitelé? Ti nejsou jen přihlížející. Mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a chránit majetek obce. Pokud byli opakovaně upozorněni a přesto nic neudělali, může vzniknout jejich odpovědnost za nečinnost.

 

Klíčový moment: vědomí

Celý případ stojí na jedné otázce – věděli, nebo nevěděli?

Právě zde hrají roli 3 doručené výzvy, oficiální dokumenty a opakovaná upozornění. Pokud se prokáže, že věděli a přesto nejednali, situace se může zásadně přitvrdit.

 

Shrnutí bez obalu

Obec inkasuje přibližně 5 000 Kč ročně, zatímco uživatel mohl získat řádově stovky tisíc korun. Smlouva i její dodatky jsou zpochybněny jako neplatné, užívání mohlo pokračovat i po rozsudku a zastupitelstvo nejednalo.

Nabízí se i další otázka – jak jsou nastaveny vztahy s vlastníky okolních pozemků a zda všichni mají stejné informace o tom, jaké finanční prostředky se na těchto plochách reálně generují. Viz obrázek LPIS. 

lpis

https://mze.gov.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/

A najednou do sebe začínají zapadat i starší kroky, které dříve nedávaly úplný smysl.
Proč došlo v roce 2013 k převodům a směnám pozemků, které byly pro obec zcela nevýhodné? Proč obec přišla o hodnotné pozemky, zatímco jiné – méně využitelné – za ně získala?
Protože se na ně dají brát dotace. Psali jsme o tom zde: Nevýhodná směna po obec

Opět to maminka starostka podepsala synovi, viz obrázek.

Screen Shot 04 12 26 at 05.07 PM

Poslední výzva, která zapadla

Dne 3. 10. 2025 byla zastupitelům doručena „Poslední výzva k nápravě“, která detailně popsala celý problém. Upozorňovala mimo jiné na neplatnost smlouvy, absenci nové nájemní smlouvy po roce 2022 a pokračující užívání bez právního důvodu. Na veřejném zasedání dne 20. 11. 2025 byla výzva přečtena. Zastupitelé dostali prostor navrhnout řešení a situaci řešit. Nestalo se nic. Do zápisu se dostala jediná věta: „Zastupitelstvo obce bere výzvu na vědomí.“

 

Co to znamená

Tento moment může být zásadnější než všechno ostatní. Problém byl jasně popsán, zastupitelé o něm prokazatelně věděli – a přesto neudělali nic.

A právě tady se bude rozhodovat, zda má celé zastupitelstvo ještě důvěru veřejnosti.

Pokud se navíc potvrdí, že šlo o vědomou nečinnost, nepůjde už jen o jednotlivá pochybení, ale o selhání celého vedení. A v takové situaci se nabízí jediná legitimní otázka – zda by lidé, kteří mají odpovědnost za obec, neměli sami zvážit své další působení.

 

Podzim - volby

Na podzim přijdou volby.
A spolu s nimi i odchodné pro starostku – přibližně 60.000 Kč. Určitě si je zaslouží...
A pak je tu ještě jedna otázka, která se nabízí sama. Pro místostarostu Jindřicha Martínka.
Zda v téhle věci skutečně hájil zájmy obce… nebo spíše přihlížel situaci, která dlouhodobě vyhovovala konkrétním lidem?

Protože právě tohle bude nakonec rozhodovat.

SZOK

Text vychází z dostupných dokumentů a představuje názor autora. Nejde o konstatování viny, ale o popis zjištěných skutečností a otázek k nim. 

Co se děje v obci?