
Redakce SZOK zveřejňuje autentické zprávy, které pravděpodobně místostarosta a úředník Městského úřadu Nepomuk Jindřich Martínek zaslal občanovi.
Zprávy jsou publikovány poté, co se k jejich obsahu dosud nevyjádřil starosta Nepomuku, ani tajemnice městského úřadu. Přes podněty a žádosti o vysvětlení nepřišla žádná omluva, žádné stanovisko ani informace o případném řešení celé situace.
Vzhledem k mlčení vedení radnice tak vzniká otázka, zda je podobný způsob komunikace na úřadě tolerován, případně zcela běžný.
První zpráva: ironie, zesměšňování a osobní útok
Dne 29. prosince 2025 zaslal Jindřich Martínek následující zprávu:
„Kde jsi hrdino 😁
Mazlíš se s 🐭🐱?
Všem tady chybíš 😢
Že máš 💩 v hlavě už víme, ale že máš 💩 i v 💩 …“
Zpráva obsahuje ironii, zesměšňování a osobní narážky na soukromí adresáta. Použití vulgarismů a emotikonů působí jako snaha zlehčit obsah, který je však ve výsledku urážlivý a nevhodný.
Druhá zpráva: otevřená agrese a nátlak
Další zpráva byla odeslána dne 16. ledna 2026:
„Definici ubožáka se ti podařilo posunout na maximum 😁👍
Naštěstí tvé sračky nikoho nezajímají …
Objed’ obchody, ať máte co k jídlu 👍
a napiš příběh o králíčkovi, co 2x umřel a obživnul … 😎😎
Někdo se chytí … 👍
A zeptej se AI na soudní poplatky 🤷♀️“
Zpráva obsahuje přímé osobní urážky, zesměšňování práce adresáta i narážky na možné právní důsledky. Podle oslovených odborníků může být podobná komunikace vnímána jako nepřiměřený nátlak ze strany veřejného funkcionáře.
Opakující se vzorec chování
Zveřejněné zprávy podle redakce nevypovídají o jednorázovém emotivním selhání, ale spíše o dlouhodobém stylu komunikace.
Ve zprávách se opakují:
– osobní útoky
– vulgarity
– zesměšňování
– zpochybňování práce druhých
– narážky na právní problémy
Takový způsob jednání je v rozporu s principy slušné a profesionální veřejné správy.
Veřejný zájem
Zveřejnění zpráv není motivováno osobním sporem, ale veřejným zájmem. Veřejní funkcionáři mají povinnost jednat s občany korektně, profesionálně a s respektem.
Jakýkoli odklon od těchto zásad oslabuje důvěru veřejnosti ve státní správu a samosprávu.
Zveřejněné zprávy ukazují, že problém nespočívá pouze v jednotlivých výrocích, ale v celkovém přístupu k občanům.
Dokud nebude podobné jednání otevřeně řešeno a vyvozena odpovědnost, zůstane otázkou, zda jde o selhání jednotlivce, nebo o hlubší problém fungování místní samosprávy.
Macinka vs. Martínek: Dvě kauzy, jedna paralela
Zatímco na místní úrovni vyvolávají pozornost zveřejněné zprávy místostarosty a úředníka Jindřicha Martínka, na celostátní scéně se současně odehrává jiná, mediálně sledovaná kauza.
Ministr Petr Macinka čelí kritice kvůli sérii SMS zpráv adresovaných prezidentovi republiky. Tyto zprávy byly hlavou státu označeny za nepřijatelný nátlak a staly se předmětem veřejné debaty i právního posuzování.
Ačkoliv se oba případy odehrávají na zcela odlišných úrovních moci, vykazují překvapivě podobné rysy.
Tlak, nátlak, znevažování
V případě ministra Macinky šlo o snahu ovlivnit rozhodnutí prezidenta prostřednictvím hrozeb „pálením mostů“ a naznačování následků.
V případě Jindřicha Martínka se jedná o opakované osobní útoky, zesměšňování a narážky na možné právní důsledky vůči občanovi.
V obou případech se objevuje stejný vzorec: snaha prosadit svou vůli prostřednictvím tlaku, nikoli argumentů.
Stejný problém, jiná velikost
| Kauza Macinka | Kauza Martínek |
|---|---|
| Státní politika | Místní samospráva |
| Politický nátlak | Osobní nátlak |
| Prezident | Občan |
| SMS zprávy | |
| Mediální i právní odezva | Media |
| Veřejná debata | Mlčení vedení |
| Celostátní | Lokální |
Dvě tváře stejného problému
Obě kauzy ukazují, že problém nespočívá pouze v jednotlivcích, ale v širším nastavení politické kultury.
Komunikace, která by měla zůstat profesionální a věcná, se mění v osobní nátlak. Moc přestává být službou a stává se nástrojem k prosazení vlastního vlivu.
Rozdíl je pouze v tom, kolik lidí se o tom dozví.
Proč se to děje právě teď
Shoda načasování obou případů není náhodná. Veřejná kontrola, dostupnost digitálních důkazů a rostoucí ochota občanů bránit se vedou k tomu, že se podobné případy dostávají na světlo.
To, co dříve zůstávalo v soukromých zprávách, dnes končí na veřejnosti.
A to mění pravidla hry.
Otázka pro instituce
Kauza Macinka ukazuje, že na nejvyšší úrovni stát reaguje rychle.
Kauza Martínek zatím ukazuje pravý opak.
Otázkou zůstává, proč stejná pravidla neplatí pro všechny.
A zda má občan na místní úrovni stejnou ochranu jako prezident republiky.
Závěr
Případy Macinka a Martínek nejsou izolované incidenty. Jsou zrcadlem systému, ve kterém se část veřejné moci stále domnívá, že může komunikovat bez následků.
Dokud se to nezmění, budou podobné kauzy vznikat dál.
Jen v jiných obcích.
S jinými jmény.
A se stejným výsledkem.
SZOK

