Každý rok se 30. dubna večer scházejí lidé u ohňů. Někde se pálí čarodějnice, někde se staví májka, někde se opékají buřty a někde se z celé tradice stane hlavně společenský večer, po kterém si ráno někteří účastníci možná pamatují méně, než by bylo vhodné :)

Přesto by byla škoda vidět v této noci jen příležitost se najíst, napít a pobavit. Filipojakubská noc, pálení čarodějnic a stavění májky patří mezi staré jarní obyčeje, které mají hlubší význam. Souvisí s koncem zimy, vítáním jara, ochranou před nemocemi, očistnou silou ohně, lidovou magií i obecní pospolitostí.

Co se vlastně slaví 30. dubna?

Noc z 30. dubna na 1. května se u nás tradičně označuje jako filipojakubská noc. Název souvisí se svátkem apoštolů Filipa a Jakuba, který dříve připadal na 1. května.

V lidové tradici šlo o jednu z takzvaných magických nocí roku. Lidé věřili, že v tento čas mají zvláštní moc různé zlé síly, čarodějnice, nemoci a neštěstí. Proto se zapalovaly ohně, dělala se hluková ochrana, chránila se stavení, pole, úroda i dobytek.

Dnes už tyto zvyky bereme spíše jako folklor, ale jejich základní myšlenka je srozumitelná i dnes:
rozloučit se se zimou, spálit symbolicky všechno špatné a přivítat nové období.

Proč se pálí čarodějnice?

Pálení čarodějnic není oslavou skutečných čarodějnických procesů ani upalování lidí. V dnešní lidové tradici jde o symbolické spálení figuríny, která představuje zimu, tmu, nemoc, strach, neúrodu nebo zlé síly.

Oheň měl v minulosti očistnou a ochrannou funkci. Lidé věřili, že jeho světlo a kouř dokážou odehnat zlo, ochránit hospodářství a přinést zdraví. Proto se ohně zapalovaly na vyvýšených místech, aby byly dobře viditelné.

Kolem ohně se lidé scházeli, zpívali, jedli, bavili se a někde přes něj i skákali. Skákání přes oheň mělo symbolicky přinést zdraví, odvahu nebo očistu. Dnes bychom k tomu samozřejmě dodali: tradice je tradice, ale hasičský rozum je hasičský rozum.

Co je sabat?

Se slovem sabat se často setkáme právě u čarodějnic. V lidových představách šlo o tajné noční shromáždění čarodějnic, které se měly slétat na kopce, pustá místa nebo křižovatky. Tam měly tančit, radit se, provozovat magii a škodit lidem.

Proč se staví májka?

Májka je jedním z nejvýraznějších symbolů jara. Obvykle jde o vysoký strom, často smrk nebo borovici, zbavený kůry, s ponechanou zelenou špičkou. Zdobí se věncem, pentlemi nebo stuhami.

Májka symbolizuje:

• příchod jara,
• životní sílu,
• růst a plodnost,
• zdraví,
• obnovu přírody,
• pospolitost obce.

Stavění májky bývalo důležitou společenskou událostí. Nešlo jen o to vztyčit strom. Šlo o projev života celé komunity. Lidé se sešli, spolupracovali, zdobili, hlídali a slavili.

Proč se májka hlídá?

Hlídání májky je jedna z nejznámějších tradic. V mnoha regionech platilo, že pokud se sousední vesnici podařilo májku porazit nebo ukrást, byla to pro obec ostuda.

Proto se u májky držela noční hlídka. Ne vždy šlo jen o poetické bdění nad symbolem jara. Někdy to byla poměrně napínavá strategická operace, při které jedna obec hlídala a druhá přemýšlela, kudy se k májce dostat.

Dodnes je to pěkný příklad toho, že lidové tradice nebyly nikdy nudné.

Májky před domy dívek

Kromě velké obecní májky se dříve stavěly také menší májky před domy svobodných dívek. Mládenci tak dávali najevo zájem, úctu nebo náklonnost.

Byla to venkovská forma vyznání. Žádná zpráva na mobil, žádné srdíčko na sociálních sítích, ale ozdobený strom před domem. V některých krajích se podle podoby májky nebo použitých větví dalo poznat, jestli šlo o poctu, žert, nebo naopak posměch.

Jak je to v zahraničí?

Podobné svátky najdeme i jinde v Evropě.

V německy mluvících zemích a ve Skandinávii se slaví Valpuržina noc. Připadá také na noc z 30. dubna na 1. května. I tam se zapalují ohně, lidé se scházejí, někde se převlékají do masek a symbolicky se odhánějí zlé síly.

V keltském prostředí je známý svátek Beltane, spojený se začátkem světlé části roku. Ohně zde měly ochrannou funkci, zejména ve vztahu k dobytku a pastvě.

V mnoha evropských zemích je 1. květen spojený s oslavou jara, květin, tance, zeleně a lásky. Objevují se májové průvody, věnce, májové královny a tance kolem májek.

Co si z toho vzít dnes?

Ano, k čarodějnicím dnes patří i buřty, pití a zábava. Jen by bylo dobré nezapomenout, že nejde jen o večer, kdy se člověk „naleje“. Je to svátek s dlouhou historií, ve kterém se potkává pohanství, křesťanský kalendář, lidová magie, zemědělský rok, sousedská rivalita i obyčejná radost z toho, že přišlo jaro.

V obci Třebčice je akce naplánována na 30. dubna 2026 od 17:00 a nebude to jen další obecní akce. Bude to pokračování starého příběhu, který lidé vyprávějí už po generace.

A možná právě proto má smysl přijít?

SZOK