Foto: ChatGPT

Neděle. Co bude k obědu?

Znáte to. Je neděle, vařit se člověku úplně nechce a žaludek už pomalu připomíná, že by si zasloužil něco dobrého. Začali jsme tedy probírat možnosti. Asijská kuchyně? Kebab? Něco rychlého na benzínce? Párek v rohlíku? Nebo zajít na nějakou dobrotu do Sokolovny?

A pak nás napadla nová Rud’s Pizza na nepomuckém náměstí.

Trochu jsme váhali. S pizzou jsme už v Nepomuku párkrát experimentovali a výsledek nebyl vždy takový, aby člověk druhý den snil o návratu. Občas jsme proto skončili u mraženého polotovaru od Michala Nguyena, hodili ho doma do trouby a alespoň jsme věděli, do čeho jdeme.

A když už jsme u toho jména – Nguyễn je nejčastější vietnamské příjmení a nosí ho opravdu obrovská část vietnamské populace. Je to tedy něco jako český Novák, jen v mnohem větším měřítku.

Tentokrát jsme ale mraženou pizzu nechali mraženou a vyrazili do Rud’s.

Za pultem nás čekalo usměvavé „pískle“

Zaparkovali jsme na náměstí a vešli dovnitř. První dojem byl příjemný – čisto, moderní prostředí, hezké zázemí a všechno působilo nově a upraveně. A za pultem na nás koukalo takové malé usměvavé pískle, řečeno samozřejmě v tom nejmilejším slova smyslu. Mladá slečna s brýlemi a krásným úsměvem.

Pozdravili jsme a ona okamžitě pozdravila také. A hlavně jsme neměli pocit, že jsme právě probudili někoho z nedělního odpoledního spánku a svou přítomností mu pokazili směnu. Právě naopak. Slečna byla plná života a energie, začala nám vysvětlovat, co nabízejí, jaké pizzy mají, co lze kombinovat a jak všechno funguje. Bylo na ní vidět, že svou práci dělá ráda, a člověk se prostě musel usmívat s ní.

Možná to zní jako maličkost, ale není. Můžete mít sebelepší jídlo, ale pokud se u pultu tváří někdo, jako by vás nejraději vyhodil oknem, chuť vrátit se rychle zmizí. Tady to bylo přesně opačně.

Jedna pizza a žádná domácí válka

Pak přišla další příjemná informace. Velkou pizzu není nutné objednat jen v jedné variantě, ale lze ji udělat napůl. Takže žádné rodinné referendum, koaliční vyjednávání ani losování o tom, která příchuť nakonec zvítězí.

Jednu polovinu jsme zvolili Mexicana Deluxe, druhou Brusinkovou, a protože už jsme byli v experimentální náladě, přidali jsme také cheddarový sýrový okraj.

Mexicana Deluxe je kombinace pro ty, kteří se nebojí. Je v ní mimo jiné mozzarella, slanina, salám, klobása, cibule, chilli, jalapeño, kukuřice a paprika. Jinými slovy pizza, která vás rozhodně nenechá usnout.

Brusinková stojí na úplně opačném konci chuťového světa. Jemnější kombinace šunky, camembertu a brusinek zněla vedle Mexicany skoro podezřele, ale právě kontrast obou polovin nás lákal nejvíc.

A sýrový okraj? Vybrali jsme cheddar.

Když už hřešit, tak pořádně.

Dvacet minut čekání a potom chvíle pravdy

Zaplatit lze kartou, v nabídce mají kromě pizzy také vlastní nápoje a pokud člověk nechce čekat na celou pizzu, mohou být k dispozici i hotové jednotlivé čtvrtky. Na naši velkou půlenou pizzu jsme měli počkat zhruba dvacet až třicet minut, což nám v krásnou neděli vůbec nevadilo. Vyšli jsme ven, prošli se po náměstí a za chvíli se vrátili.

A pak přišla chvíle pravdy.

Pizza může skvěle vypadat, krásně vonět a být zabalená v sebelepší krabici, ale nakonec stejně rozhodne první sousto. A právě tam přišlo naše největší překvapení.

Byla opravdu výborná.

Těsto nebylo těžké ani nasáklé tukem, ale příjemně nadýchané. Okraje byly dobré samy o sobě a cheddar uvnitř jim ještě pomohl. Surovin nebylo málo, ale zároveň pizza nepůsobila jako přetížená hromada všeho možného, která se po prvním zvednutí rozpadne na talíř.

Mexicana Deluxe byla výrazná, masová, pikantní a jalapeño s chilli jí dávaly pořádný říz. Tady proto přidáváme malé varování: tohle je pizza pro rytíře. Případně samozřejmě i pro velmi statečné princezny. Kdo považuje obyčejný pepř za extrémní sport, měl by si výběr ještě rozmyslet.

Brusinková byla naopak jemná, smetanová, lehce nasládlá a spojení camembertu, šunky a brusinek fungovalo překvapivě dobře. Po ostré Mexicaně působila skoro jako gastronomický hasicí přístroj.

A právě střídání obou chutí nás bavilo nejvíc.

Dva kousky a člověk začíná přehodnocovat své schopnosti

Dalším překvapením bylo, jak moc je pizza sytá. Když před vás položí velký kruh, máte pocit, že byste bez problémů zvládli půlku. Pak sníte dva pořádné kusy a tělo vám poměrně důrazně oznámí, že další hrdinské výkony už nejsou potřeba.

Zbytek jsme proto vzali domů.

A pořád jsme se usmívali.

Právě v tu chvíli nás začalo zajímat, co je vlastně Rud’s Pizza zač. Kdo je ten Rud, proč je v logu chlap s pizzou místo části vousů a jak se vůbec tahle značka dostala do Nepomuku?

A tady začíná druhá polovina příběhu.

Kdo je vlastně Rud?

Za značkou stojí Rudi Kolndrekaj, který pochází z kosovského Prizrenu. Do České republiky přijel jako mladý muž po dokončení střední školy, v Kolíně na něj čekal strýc a také práce ve zlatnictví. Později se přestěhoval do Plzně a ve zlatnickém oboru nakonec strávil třináct let.

Jenže ho stále víc lákala gastronomie, především pizza. Pochází z pekařské rodiny a podle rozhovorů nebyl dlouhodobě spokojený s pizzami, které ochutnával, takže začal doma experimentovat s vlastními recepturami.

A nešlo o pár víkendových pokusů.

Více než dva roky zkoušel těsto, náplně a nejrůznější kombinace. Prvními ochutnávači byli kamarádi a později jejich známí. Jeho manželka mu dokonce pořídila poloprofesionální pec, takže domácí experimentování začalo připomínat malou vývojovou laboratoř na pizzu.

Možná právě proto nás na výsledku tolik bavilo těsto.

Ze zlatnictví přes trdelník k vlastní pizzerii

Na vlastní podnik ale Rudi zpočátku neměl dost peněz. Místo toho, aby začal velkým bankovním úvěrem, zvolil postupnější cestu. Provozoval stánky Trdlokafe, dál pracoval ve zlatnictví, vydělával, šetřil a připravoval svůj vlastní koncept.

Potom přišel rok 2021.

A právě tady je celý příběh pro nás na jižním Plzeňsku nejzajímavější. První Rud’s Pizza totiž nevznikla v Praze, Brně ani v nějakém velkém obchodním centru.

Vznikla v Blovicích.

První provozovna se otevřela v dubnu 2021 a měla vlastně otestovat, zda celý koncept bude fungovat. Fungoval až překvapivě dobře. Už krátce poté přišla možnost otevřít další provozovnu v plzeňské Olympii a postupně začaly přibývat další.

Během dalších let následovala Plzeň, Nýřany, Dobřany, Rokycany, Domažlice, Beroun, Kladno, Praha, Brno a další města. Značka se později vydala také za hranice České republiky a otevřela provozovny například v Německu, Řecku a Kosovu.

V roce 2026 už Rud’s Pizza oznámila otevření své padesáté pobočky.

Když si uvědomíte, že celý tenhle příběh začal teprve před pěti lety v Blovicích, je to docela jízda.

Ten vousatý chlap v logu není vymyšlený hipster

Když jsme se pak podívali na logo Rud’s Pizza, začalo nás zajímat, kdo je ten muž s pizzou místo části vousů.

Odpověď je jednoduchá.

Je to Rudi samotný.

Logo je skutečně inspirované jeho podobou a podle jeho vyprávění z toho občas vznikají i vtipné situace. Zákazníci ho osobně nepoznají a přímo před ním začnou chválit „toho Rudiho, který dělá tu pizzu“.

Ani název tedy není žádná komplikovaná italská fráze. Rud’s Pizza znamená jednoduše Rudiho pizza. Anglické 's vyjadřuje přivlastnění.

Jednoduché a zapamatovatelné.

Nabídka rozhodně nekončí šunkou a sýrem

Když jsme se později podívali na celé menu, zjistili jsme, že naše Mexicana a Brusinková jsou jen malý začátek. Vedle klasik typu Margherita, šunková nebo salámová mají například Five Cheeses, Vulcano, Budapest, Hot Bacon, White Bacon, Chicken Deluxe, King’s, Chicago Style, Rud’s Special, Rud’s Chef, Country, Rud’s BBQ nebo New York Style.

Pokud vám připadá ananas na pizze jako vrchol gastronomické anarchie, existuje dokonce sladká Sugar Baby s Nutellou, jahodami, banánem, Lotus sušenkami a Lotus toppingem. Vybrat lze také sýrový okraj s mozzarellou nebo cheddarem a podnik nabízí i bezlepkové varianty.

Takže samozřejmě můžete zůstat u šunky se sýrem.

Ale byla by trochu škoda nezablbnout.

I dům v Nepomuku má svůj příběh

Nepomucká Rud’s Pizza sídlí na adrese Husova 147, na rohu náměstí Augustina Němejce. A zajímavé je, že ani samotný dům není bez historie.

V minulosti se v objektu nacházely různé komerční provozovny. Fungovala zde například Česká pojišťovna a v patře bývala Galerie města Nepomuku. Na stejné adrese se později vystřídaly i další podniky.

A ještě jedna zajímavost: v lednu 2026 dostala Rada města Nepomuk nabídku na odkoupení tohoto domu včetně pozemku za 11,2 milionu korun včetně DPH. Rada nabídku vzala na vědomí.

Takže dům na rohu nepomuckého náměstí už toho zažil poměrně dost.

Galerii, pojišťovnu, různé obchody a služby.

A teď v něm voní pizza.

Slečna nám popřála krásný den. A měla pravdu

Když jsme odcházeli, slečna za pultem se na nás znovu usmála a popřála nám krásný den. Je to obyčejná věta, kterou člověk slyší mockrát. Ale pokud ji řekne někdo, u koho máte pocit, že ji skutečně myslí vážně, působí úplně jinak.

Měli jsme výborný oběd, příjemnou obsluhu, zbytek pizzy v krabici a dobrou náladu. A krásný den to nakonec skutečně byl.

Rud’s Pizza používá slogan „Neděláme jen pizzu. Děláme lepší den.“ Marketingových hesel jsme už četli tisíce, ale tentokrát musíme uznat, že nám ho v Nepomuku opravdu splnili.

Umíme kritizovat. Ale také pochválit

Když je něco dobré, má se to říct nahlas.

Tady je za co pochválit čisté a příjemné prostředí, nápadité menu, možnost rozdělit jednu pizzu na dvě různé poloviny, opravdu dobré těsto, ostrou Mexicanu, jemnou Brusinkovou i cheddarový okraj.

A především mladou slečnu za pultem, která pochopila jednu jednoduchou věc, na kterou někdy zapomínají i mnohem dražší restaurace: jídlo můžete mít skvělé, ale když k němu přidáte úsměv a milé jednání, chutná ještě o něco lépe.

Za nás tedy Rud’s Pizza v Nepomuku dostává palec nahoru.

A pokud jste ji ještě nezkusili, zkuste to. Třeba stejně jako my půlku ostrou a půlku brusinkovou.

Jen u Mexicany upozorňujeme ještě jednou:

Rytířský průkaz s sebou.

My se vrátíme. VIDEO ZDE

SZOK